Otevírací hodiny - Po-Pá: 11.00 - 15.00
                                                                    Lužánecká 4, BRNO

Zdravotní důvody

Vegetariáni versus masová strava

Existují nějaké zásadní výhody vegetariánství?

Jedním z hlavních důvodů toho, že se lidé stanou vegetariány, je fakt, že nejezení masa snižuje riziko onemocnění kardiovaskulárními chorobami a rakovinou tlustého střeva. Jedlíci masa také obvykle mívají zvýšené množství LDL cholesterolu [1] v krvi, vyšší příjem tuků a vyšší množství soli v těle (sůl totiž bývá používána pro uchovávání masa, chrání ho).

Vegetariáni obecně mají nižší hladinu LDL cholesterolu, a to proto, že jedí potraviny jako ovoce a zelenina, potraviny, které obsahují velké množství vlákniny, mají více antioxidantů, mají nižší obsah soli, více složených sacharidů a méně těch jednoduchých.

Riziko onemocnění rakovinou prsu je u žen, které denně jedí maso, 3,8krát vyšší než u těch, které jedí maso méně než jednou týdně, a 2,8krát vyšší u žen, které denně konzumují vejce než u těch, jež je konzumují jednou týdně. Ženy, které konzumují máslo a sýr 2-4krát týdně, se vystavují o 3,25 většímu riziku rakoviny prsu než ty, jež máslo a sýr požívají jednou týdně.

Riziko onemocnění zhoubným nádorem vaječníků je 3krát větší u žen, které konzumují vejce 3 a vícekrát do týdne než ty, které je jedí méně než jednou týdně. Riziko zhoubného nádoru prostaty je 3,6krát vyšší v případě mužů, kteří denně konzumují maso, sýry, vajíčka a mléko, narozdíl od těch, kteří tyto potraviny konzumují střídmě nebo vůbec.

Lidé nejsou uzpůsobeni k pojídání masa

Jenom proto, že Tvé tělo je schopno strávit maso, není důvod si myslet, že je k tomu lidské tělo skutečně uzpůsobeno. Tvé tělo je schopné strávit třeba i karton, to ale neznamená, že bys ho měl jíst a že ho strávíš dobře.

Našimi nejbližšími příbuznými jsou primáti. Jenom málo z nich jí maso a ti, kteří ho jí, se většinou živí jen hmyzem, nikoli hovězím či vepřovým. Jane Goodall, která je známá svou rozsáhlou studií o opicích, s nimiž také žila, zjistila, že primáti jedí jiná zvířata jen ve vzácných případech.

Další vědec shodně tvrdí: „Lidské tělo není uzpůsobeno k lovu zvířat a pojídání jejich masa. Člověk nemá drápy, jeho chrup není uzpůsoben k trhání masa, jeho ústa nejsou schopna někoho vážně poranit, jeho zuby ani nejsou schopny se pořádně zahryznout do protivníka či kořisti jako je tomu v případě skutečných masožravců.

Není disponován k rychlému běhu za účelem ulovení kořisti, oproti tomu masožravci mají dostatečně rychlé reflexy, aby mohli napadnout či dostihnout svou kořist. Zkus sám holýma rukama ulovit prase nebo kuře a sleduj, co se bude dít.“

Odlišná anatomie: vegetariáni a masožravci

Masožravci

Masožravá zvířata jako lvi, psi, kočky nebo vlci mají velice krátkou trávicí soustavu, přibližně 3krát delší než délka jejich těla, a to proto, aby mohli potravu rychle strávit a vyhnout se tak otravě z rozkládajícího se masa. Kvůli tomu jejich žaludek obsahuje také 10krát tolik kyseliny chlorovodíkové než žaludek býložravců. Jejich pot je vylučován skrze jazyk, protože většinou loví v noci a přes den spí – oproti tomu býložravci tráví celý den na slunci spásáním potravy, a tudíž se jejich pot vylučuje skrze póry v kůži, a tím ochlazuje jejich tělo.

Největším a nejzřetelnějším rozdílem mezi masožravci a býložravci jsou zuby. Masožravci mají dlouhé, ostré zuby, které můžou proniknout skrz kůži zvířete a trhat jeho maso. Masožravci ztěží žvýkají potravu, protože potravu začínají trávit až v žaludku a střevech.

Býložravci

Býložravci nemají ostré drápy a zuby; vodu pijí tak, že jí nasají mezi zuby do svých úst, narozdíl od toho, aby jí chlemtali jazykem, jako to dělají všichni masožravci. Proto, že nemusejí rychle hltat hnijící maso jako masožravci, a proto, že jejich potrava může delší dobu putovat jejich tělem, je jejich trávicí trakt delší (např. střeva jsou 10krát delší než délka jejich těla).

Poslední studie uvádějí, že masová strava má na organismus býložravce extrémně škodlivý účinek. Dr. William Collins, vědecký pracovník Maimonedesova medicínského centra v New Yorku, zjistil, že masožravá zvířata většinou mají neomeznou kapacitu zpracovat nasycené tuky a cholesterol“.

Ale pokud se např. králíkovi po dlouhou dobu přidává do denní stravy 350 gramů živočišného tuku, po 2 měsících se jeho cévy pokryjí tukem a začne se u něj rozvíjet závažná choroba – aterioskleróza. Lidský trávicí systém – stejně jako králičí – také není uzpůsoben k tomu, aby trávil maso, a proto přílišné pojídání masa zvyšuje i riziko nejrůznějších onemocnění.

Lidé

Lidský trávicí trakt je přizpůsoben k trávení rostlinné stravy. Lidé mají masité rty a malý otvor do ústní dutiny; lidské zuby jsou též podobné se zuby býložravců. Masožravci však mají poměrně jednoduchý trávicí systém, který se dobře hodí na trávení živočišných bílkovin, které se rychle rozkládají. Ale lidské tenké střevo je asi 8krát delší než délka lidského těla.

Slovo „vegetarián“, které poprvé použila v roce 1842 Britská vegetariánská společnost, pochází z latinského slova vegetus, což znamená „neporušený, zdravý, čerstvý nebo plný života“; tedy „homo vegetus“ můžeme přeložit jako osobu po duševní i fyzické stránce zdravou a zdatnou. V původním smyslu slova to tedy znamená vyvážený/vyrovnaný filozofický a morální způsob života, ne jen životosprávu založenou na konzumaci ovoce a zeleniny.

Jídlo se dělí do různých kategorií podle toho, jaké nezbytné živiny tělu poskytuje, i když většina potravin obsahuje široké množství živin. Všechny živiny, které jsou obsaženy v mase, můžeme nalézt i v jiných nemasových potravinách. Zde jsou bližší informace:

Bílkoviny (proteiny). Bílkoviny se ve skutečnosti vyrábějí z aminokyselin. Tělo samo není schopno vyrobit 9 z 20 aminokyselin, které pro fungování nezbytně potřebuje – nazývají se esenciálními aminokyselinami. Těchto 9 aminokyselin musí tělo získat z potravy, kterou sní. Téměř všechna zelenina, luštěniny, obiloviny, ořechy a semena tyto aminokyseliny obsahují.

Pokud člověk bude jíst pouze jeden typ rostlin, je třeba vědět, že tím do sebe nedostane všech 9 základních aminokyselin, musí tedy míchat různé druhy zeleniny, ovoce, obilovin a mléčných výrobků dohromady. Žena denně potřebuje asi 45 g bílkovin (pokud je těhotná, kojí nebo je velmi aktivní, tak ještě více), muž potřebuje asi 55 g (pokud je velmi aktivní, tak rovněž o něco víc). Ale nadbytek bílkovin vede také k různým degenerativním onemocněním, jak o tom vypovídá řada důkazů.

Vegetariáni získávají bílkoviny z těchto potravin:

  • Ořechy: lískové ořechy, para ořechy, mandle, kešu, vlašské ořechy, borovicové ořechy aj.
  • Semena: sezamová, dýňová, slunečnicová, lněná semínka aj.
  • Luštěniny: hrách, fazole, čočka, arašídy aj.
  • Obiloviny/cereálie: pšenice (jako chléb, mouka, těstoviny apod.), ječmen, žito, oves, proso, kukuřice, rýže aj.
  • Sójové produkty: tofu, upravené zeleninové bílkoviny, vegetariánské karbanátky, sójové mléko aj.
  • Mléčné produkty: mléko, sýr, jogurt (máslo a smetana však nepředstavují vhodný zdroj bílkovin) aj.

Sacharidy (cukry, karbohydráty, uhlovodany). Sacharidy jsou pro nás hlavním zdrojem energie. Většina sacharidů, které naše tělo potřebuje, je obsažena v ovoci a zelenině.
Existují 3 typy sacharidů: jednoduché cukry, složené cukry (škrob) a dietní cukry. Rozlišení cukrů na jednoduché a složené se řídí podle složení jejich chemické struktury, přičemž oba dva typy cukrů obsahují 4 kalorie na 1 gram a jsou tráveny do krevního cukru – tzv. glukózy, která je pak využívána jako zdroj energie pro práci a cvičení.
Jednoduché cukry jsou obvykle stráveny rychle a poskytují tělu okamžitý zdroj energie.

Nalezneme je v ovoci, mléce a v běžných cukrovinkách. Ovšem rafinovaný/čistý cukr není pro zdravý životní styl doporučován, neboť způsobuje zubní kaz a postrádá jakékoli prospěšné živiny, vitamíny nebo minerály.

Složené cukry tráví tělo už déle a dodávají energii v případě potřeby, neboť jsou obvykle plné živin, vitamínů a minerálů. Jsou obsaženy např. v zelenině, chlebu, cereáliích, luštěninách či v těstovinách. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby 50-70 % energie pocházelo právě ze složených cukrů.

Množství složených sacharidů, který jedinec zkonzumuje, by mělo být závislé na stupni jeho aktivity a chuti k jídlu. Dietní cukry (neboli neškrobové polysacharidy) jsou těžko stravitelné nebo vůbec nestravitelné. Pomáhají předcházet zažívacím problémům a chrání tělo před chorobami spojenými s trávením, např. před rakovinou tlustého střeva či divertikulózou (= výchlipky na tlustém střevě). Dietní cukry můžeme nalézt ve všech obilovinách, v čerstvém i sušeném ovoci a zelenině.

Tuky a oleje. Rozlišujeme dva typy tuků (neboli mastných kyselin): nasycené a nenasycené. Příliš velký příjem nasycených mastných kyselin je škodlivý; k produkci hormonů, udržení zdravých tkání a k uchovávání mnoha vitamínů je jich zapotřebí jen velmi malé množství.

Velké množství nasycených tuků v mase zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi, což může vést až k infarktu myokardu, mozkové příhodě aj. Vegetariánská strava má velkou výhodu v tom, že rostlinná strava obsahuje velké množství nenasycených mastných kyselin, které jsou zdraví prospěšné.

Vitamíny

Vitamín A (či beta karoten) je obsažen v červené, oranžové či žluté zelenině jako v mrkvi a v bramborech, v listové zelenině a ovoci – v meruňkách či broskvích.
Vitamín B představuje soubor vitamínů: B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3 (niacin/kyselina nikotinová), B6 (pyridoxin), B12 (cyanocobalmin), folate, pantothenická kyselina a biotin.

Všechny vitamíny B, kromě B12, se vyskytují v kvasnicích a obilovinách (především v pšeničných klíčcích), v ořechách a semenech, v luštěninách a zelené zelenině. Vitamín B12 je jediný, který je pro vegetariány problematický, neboť není přítomen v žádné rostlinné potravině. Ale tělo potřebuje jen nepatrné množství vitamínu B12 a vegetariáni jej obvykle získávají z mléčných produktů. Proto je rozumné, když vegan či vegetarián (vegetariáni totiž konzumují určité množství živočišných živin) začlení do svého jídelníčku potraviny obohacené o vitamín B12. Ten je přidáván např. do výtažků z kvasnic, sójového mléka, vegetariánských karbanátů nebo do některých snídaňových cereálií.

Vitamín C je obsažen v čerstvém ovoci, salátové zelenině, v listové zelenině či v bramborech.

Vitamín D sice nelze nalézt v rostlinné stravě, ale tělo si ho může samo vyrobit, a to tak, že člověk vystaví kůži slunečním paprskům. Vitamín D se také často přidává do margarínů a je přítomen v mléce, sýru či v másle. Tyto zdroje jsou pro zdravého dospělého jedince postačující. Avšak velmi mladí lidí, staří lidé a kdokoli, kdo se moc nepohybuje venku na slunci, by měli vitamín D doplňovat, zvláště pokud denně zkonzumují jen malé množství mléčných výrobků.

Vitamín E je obsažen v zeleninovém oleji, ve všech obilovinách atd.

Vitamín K je obsažen v zelenině, cereáliích a vytvářejí ho i střevní bakterie.

Minerály

Vápník (kalcium) je důležitý pro zdravý růst kostí a zubů. Najdeme ho v mléčných výrobcích, listové zelenině, chlebu, ve vodě z kouhoutku v oblastech s tvrdou vodou, ořechách, semenech (zvlášť sezamových), v sušeném ovoci či v sýrech. Efektivnímu vstřebání vápníku pomáhá vitamín D.

Železo je potřebné pro červené krvinky. Nachází se v zelenině, celozrném chlebu, melase, vejcích, sušeném ovoci (zvláště v meruňkách a fíkách), čočce a luštěninách. Železo získané ze zeleniny se sice tak dobře nevstřebává jako železo z živočišných potravin, ale dostatečný příjem vitamínu C jeho vstřebávání podporuje.

Zinek hraje důležitou roli v enzymových reakcích a v imunitním systému. Lze ho nalézt v zelenině, sýru, sezamu a semenech tykve, v čočce a veškerých obilných cereáliích.
Jód je přítomen v zelenině, ale jeho množství závisí na tom, jak je původní půda bohatá na jód. Též mléčné výrobky obvykle obsahují dostatek jódu. Pro vegany představuje dostatečný zdroj jódu zelenina vypěstovaná v přímořských oblastech.

[1] LDL cholesterol = „špatný“ cholesterol, který zvyšuje riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění; HDL cholesterol = „hodný“ cholesterol, který vyrovnává škodlivý efekt ostatních tuků a riziko vzniku srdečně-cévních chorob naopak snižuje.

Copyright haribol.cz © All Rights Reserved.