Otevírací hodiny - Po-Pá: 11.00 - 15.00
                                                                    Lužánecká 4, BRNO

Ekologické důvody

Odlesňování

Odlesňování patří mezi největší problémy, kterým musí čelit ekosystém planety. Tím, že ničíme pralesy, narušujeme zároveň i koloběh vody, což vede k rozsáhlým obdobím sucha, k vymírání vzácných druhů zvířat a hmyzu a k tomu, že jiná zvířata jsou nucena opouštět své přirozené prostředí, protože místní ekosystém byl významně poškozen. Každou minutu zmizí z povrchu zemského plocha lesa, která čítá 20 rugbyových hřišť. Podle zprávy organizace Friends of the Earth (Přátelé Země) je až 80 % celosvětového odlesnění způsobeno přeměnou lesa na zemědělskou půdu.

Deštné pralesy představují „plíce planety“, neboť z atmosféry odčerpávají oxid uhličitý (CO2) a produkují karbohydráty (uhlovodany), lipidy a bílkoviny, z nichž se skládá strom. Pokud jsou z lesa vymýceny stromy, které jsou buď spáleny nebo uhnijí, začne se uvolňovat uhlík v podobě CO2, což vede ke zvyšujícím se hodnotám koncentrace CO2 v atmosféře. A právě tato koncentrace CO2 bývá považována za hlavní příčinu skleníkového efektu. Odhaduje se, že odlesňování přispívá z jedné třetiny k celkovému množství CO2 vyprodukovaném lidmi.

Jedna třetina suchozemského povrchu je pokryta lesy. Polovinu z těchto lesů tvoří tropické deštné pralesy, které poskytují více než polovinu čisté primární produkce a jsou domovem poloviny všech poznaných druhů zvířat. Odlesňování na současné úrovni je příčinou hromadného vymírání stovek a tisíců, možná i miliónů rostlin a živočichů. Pokud bude tento trend pokračovat, v příštích 25 letech ze světa zmizí asi jedna čtvrtina všech druhů zvířat.

Znečišťování vody hospodářskou činností

„Odhaduji, že množství vody kontaminované hospodářskými zvířaty 10krát převyšuje množství vody znečištěné lidskou činností a 3krát množství vody kontaminované průmyslovým znečištěním,“ říká Philip Kapleau.

„Milióny hektarů džungle a lesů jsou každý rok zničeny a přeměněny na pastviny a pole, kde se pěstuje krmivo pro zvířata.“ „Více než polovinu světové zásoby vody zkonzumují hospodářská zvířata. Z toho vyplývá, že na vyprodukování 1 kg masa je zapotřebí více než 20.000 litrů vody – oproti tomu na 1 kg pšenice se spotřebuje pouze 227 litrů vody a na 1 kg rýže jen 454 litrů vody.“

Každou 1 sekundu masný průmysl vyprodukuje 125 tun odpadu. Likvidace odpadu vede k další kontaminaci vod v řekách a navíc vytváří toxické plyny jako je čpavek, methylalkohol a oxid uhličitý, které unikají do atmosféry a poškozují ozónovou vrstvu a způsobují tak skleníkový efekt a tím pádem se podílejí i na globálním oteplování.

Znečištěná voda zabíjí ryby

Přemíra dusičnanů z umělých hnojiv a hospodářských splašků kontaminuje zásoby pitné vody a zabíjí veškerý život v řekách. Nancy Stoner, ředitelka NRDC´s Clean Water Project, tvrdí, že odpad z velkochovů obsahující často mrvu smíchanou s chemickými hnojivy je vypouštěn do jezer a řek, kde zabíjí ryby a divokou zvěř a ohrožuje i zdraví veřejnosti, která bydlí v okolí takových farem. Zároveň tyto farmy z těchto jezer a řek odčerpávají čistou pitnou vodu. „Rozsah a vážnost této situace si vynucuje potřebu silnějšího federálního a státního dohledu.“

V letech 1995 až 1998 asi 250 (tun?) organického hnojiva vypuštěného na horním toku řeky Mississippi zabilo v pěti středozápadních státech více než 3,3 milióny ryb. Toto množství hnojiva spolu s odpadními vodami z farem přispělo k tomu, že se z Mexického zálivu stala „zóna smrti“.

„Naléhavě žádáme organizaci EPA, aby vyřešila mezery v zákonech, které umožňují masným závodům, aby si z našich řek a jezer udělaly odpadní stoku,“ říká Merritt Frey z organizace Clean Water Network. „Je načase, aby náš průmysl vstoupil do 21. století a aby Američané byli chráněni před takovým znečištěním.“

Copyright haribol.cz © All Rights Reserved.